Nezavírám oči, jsem to já

Domácí desetiboj…vynikáme v zanikání

I přes zrušení nespočtu sportovních soutěží v naší rodině došlo k poměrně překvapivému vývoji sportovní disciplíny. Holky totiž začaly dokonale vynikat v zanikání. A dokonce tak usilovně, že už se se z toho stal takřka moderní DESETIBOJ.

Jak to probíhá? Jednoduše. Holčičky svou schopnost NUDIT SE dovedly do takové fáze, že už si na to pomalu začínají zvykat. A v rámci zamezení mému umanutému scénáři pro dělání NĚČEHO, si začaly svůj nepřetržitý volný čas vyplňovat po svém.

V něčem vynikají více, v něčem méně, ale ve všem do detailů. Ony tomu říkají smysluplně strávený den, já tomu říkám zevlování bez hranic. Jestli budou i nadále pokračovat stejným tempem, tak v další doufejme znovuobnovené sportovní sezóně, se budu snažit o jejich medailové zapojení.

Tak a teď už nezbývá nic jiného, než Vás s dovolením seznámit se všemi schopnostmi, díky kterým se holčičky začínají zařazovat mezi špičku cílevědomých DESETIBOJAŘEK.

1. Spánek

Chápu, spánek je důležitý a potřebný. Holky také pojaly toto spojení za své a začaly se mu naprosto podřizovat. Nic je nehoní, nikam nemusí, nemají žádnou podstatnou povinnost. Takže se rozhodly, že dobu VOLNA stráví nejspíš tím, že budou simulovat medvědice v době jejich nejhlubšího zimního spánku.

Jak jinak si totiž vysvětlit, že ač vůbec nic nedělají, tak dokážou prospat celou noc a půl dne, jako kdyby den předtím trhaly rekordy v počtu odpracovaných hodin kdesi v uhelném dole.

2. Konzumace

Sama nevím, do jaké věkové hranice se používá slovní spojení, že jsou ve vývinu. Spíše je patrné, že se jim stoprocentně vyvinul smysl pro trvale otevřenou lednici. Nejhorší je, že se nalézáme v době omezeních, kdy je nutné své návštěvy sloužící k dokupování potravin snížit na nutné minimum.

Tímto se chci omluvit všem účastníkům potravinových řetězců, které svou nadměrnou účastí přivádím k úsudku, že si snad z omezení nic nedělám. DĚLÁM. Opravdu se nesnažím opakovaným křečkováním potravin vykoupit všem ostatním co nejvíce sortimentu a vytvořit si zásoby. Musela jsem se přizpůsobit nastalé situaci. Mé děti mají hlad. Mají ho stále. Já za to nemůžu.

3. Tanec

Nazvat to NĚCO co předvádějí tancem, tak to je hodně smělé přirovnání. Pamatujete si na ubohého faráře Otíka z oblíbené trilogie Slunce seno, když se zasekl na elektrickém ohradníku? Tak podobnými pohyby naše holčičky rozvlňují svá těla a říkají tomu tanec. Snad jedinou věcí, kterou se od Otíka liší je ta, že vyluzují trochu jiné zvuky.

Navíc jejich tanec je dle jejich slov propracovaný a proto ho neváhají vždy doplnit o nekoordinovaný pohyb rukou, kdy šermují kolem sebe do té doby, než samy sebe málem umlátí. Tento taneční um neváhají praktikovat kdekoliv. Ať už je to doma, na zahradě, v obchodě, na poště, kde Vás napadne a hlavně tam, kde mají co nejvíce potencionálních diváků.

4. Učení

I v této disciplíně jsou děvčátka přebornice. Od té doby, co došlo k uzavření škol na dobu neurčitou, tak se v rámci prvků učení zdokonalily. Dokonce už jsou tak daleko, že už se dle jejich slov učit nemusí, protože jsou od narození obdařeny vysoce hraniční inteligencí a proto vzít do ruky ve svém volném čase něco jako učebnici, by bylo pod jejich ÚROVEŇ.

Když už se dopracujeme k tomu, že školní sešit použijí jako podložku pod ruku, kterou si podepírají bradu, většinou to neznačí budoucí úspěch. V tomto stavu školního kómatu je zpravidla najdu i za několik desítek minut a jsem okamžitě ujištěna, že už mají všechno naučené. Škoda mluvit.

5. Zpěv

KAŽDÉ dítě je originální a postupně se v něm rozvíjí schopnost pro něco, v čem vyniká. Já zatím mohu s jistotou říct, že to v čem holky vynikají zpěv není. Ten dráždivý zvuk, který čas od času vychází z jejich úst se dá nazvat jakkoliv, ale zpěv?

Což jim samozřejmě nebrání v tom své umění náležitě prezentovat. Většinou se tak děje v době, kdy si konečně po celém dnu sednete k pořadu který vás zajímá a to je jako kdyby přišel signál, který je vyzve na scénu. Malý neobjevený tenor začne svůj koncert přesně před obrazovkou a procítěně prožívá každý jeden tón, který nápadně připomíná zvuk vrtačky u zubaře.

6. Malování

Ne, opravdu nemám kreativní dcery, které si poklidně sednou ke stolu a začnou svou jemnou dětskou ručkou malovat obrazy nadějné budoucím výstavám. Holky jsou originálnější. S přesvědčením, že na papír to umí každý amatér, si pro disciplínu malování berou živou bytost.

NAŠTĚSTÍ zatím jen jedna druhou. Načež je jedna ze sester pokryta takovým množstvím líčidel, kdy se až bojím, aby si jí nějaký ochránce přírody nespletl s papouškem, kterého by pak eskortoval do jedné ze zoologických zahrad, protože jim evidentně vzal roha.

7. Cvičení

Naše slečny se nepřetrhnou. Pro ně už je největším cvičebním úkonem vstát z postele. Nicméně pokud už začínají mít proleženiny, tak se dají snáz donutit k nějakému výkonu. Podotýkám, nikterak heroickému. Většinou to spočívá v tom, že své už dosti unavené tělo z celodenního ležení přenesou na zahradu a tam se začnou zmítat v POHYBECH, které se vymykají kontrole.

Po zhruba 5 minutách usoudí, že tento výkon pro jejich budoucí plavkovou figuru stačí a odnesou své vypracované tělo zpět na gauč, kde se s hlasitým sténáním namožených svalů otáčejí zbytek dne.

8. Vaření

Dříve se jako základ úspěchu bralo to, že žena musí umět vařit. Holky nemusí, ony tedy ani nechtějí. Ale snaží se. Ke každému připravovanému pokrmu se hrnou s razancí sobě vlastní. Nic není problém, všechno je pro ně jednoduché. Bohužel ale jak začnou, tak rychle skončí.

K ukončení kariéry budoucí šéfkuchařky stačí jen pár banalit. Například brambory se samy neoškrábou, sýr se sám nenastrouhá, mrkev se kupodivu sama nenakrájí. Ale protože dnes je to o jejich DESETIBOJAŘSKÉMU umu, tak přiznávám, že v kuchyni něco umí. Umí míchat.

9. Rychlost

Co je jejich velké plus je to, že jsou MISTRYNĚ zkratky. Všechno, co jde ošidit, tak mi věřte, že to ošidí. S takovou rychlostí, s jakou dokáží zamést celý dům, tak o té se Vám ani nesnilo. O vytírání ani nemluvím a otření prachu? Ten prach se nestačí ani přilepit na prachovku a holky už mají hotovo.

Venčení psa? Náš pes se nestihne začít radovat že půjde na procházku a už zase sedí zpátky na zahradě. Rychlost, tak to je jejich velká zbraň.

10. Hovornost

A pokud jsem uvedla rychlost jako jejich silnou zbraň, tak hovornost je TOP. Jestli s něčím dokáží zaručeně zabodovat, tak je to tím, že pusu zavřou jen v případě, kdy spí. A to ještě jenom Eva, protože Daniela nám dokáže zpříjemnit večer i tím, že začne vyprávět ze spánku.

Ptáte se, o čem pořád mluví? Já nevím. Většinou pokud se do první minuty nevypnou, tak vypnu já. Nevěřím, že by kdokoliv tuto každodenní slovní lavinu ustál.

Co myslíte? Mají holky naději? Mají šanci umístit se na vyšších příčkách při cestě za medailí? Já si troufám tvrdit, že nakročeno mají správným směrem. A to je možné, že se jejich okruh umění v nejbližší době rozšíří. Času na to mají víc než dost.

Jediné, co je může ohrozit, bude velká konkurence. Teď asi většina dětí objevuje své skryté možnosti a předvádějí je svým rodičovským trenérům. Nevadí, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Budu se těšit na viděnou přátelé v domácím DESETIBOJI. Heslem je…

…vynikáme v zanikání

One thought on “Domácí desetiboj…vynikáme v zanikání

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

RSS
Follow by Email
Instagram