Nezavírám oči, jsem to já

Jak se vypořádat s vnitřním strachem?

Jak často a o co všechno je přirozené se bát? Často se bojíme pavouků, myší, hadů, tmy, bojíme se smrti, bojíme se o děti, sami o sebe, myslím že to jsou takové ty ,,přirozené“ strachy. Ale kde vlastně končí přirozenost?

Já jsem nikdy nebyla člověk, který se vyloženě bojí. Ano, bojím se pavouků, vždy jsem měla určitě strach o rodiče, o našeho psa, určitě bych kvůli strachu nechtěla být sama po tmě v lese…nevím, myslím, že je mnoho věcí, kterých se člověk už od mala bojí. Když ale nemá možnost ten určitý strach poznat, tak vlastně ani nemůže vědět, čeho všeho se může bát.

Kdy je strach ještě normální?

Teď, když jsem starší, mám samozřejmě strach o holky, bojím se stále, aby se jim něco nestalo po cestě do školy, když se vrací domů, když jdou za kamarády, v okamžiku, kdy mi mávají z kola, každý rodič to zná, toho se nemůžeme nikdy zbavit. A určitě mne neuklidňují jejich věty ,, Mami, neboj, nic se nám nestane!“ Tak to je přesně věta, která k uklidnění určitě nevede. Ale stále si opakuji, že je to normální, to je přeci přirozené u každého z nás. Ale to není strach, o který jsem se s vámi chtěla podělit. Vše se postupně zhoršilo od našeho zlého dne.

Jako kdyby strach byl horší, silnější, nebo mne víc svíral. Nebo vše teď víc prožívám? Spoustu věcí kontroluji, jestli nejsou nabíječky na telefon horké, zda je vypojená varná konvice, kontroluji okna, aby byla dobře zavřená. Nebudu vám tady určitě vše vypisovat, jednak by to bylo nadlouho a hlavně samo o sobě mi to přijde divné, když to vidím napsané. Není to o tom, že bych se stále bála, ale spíš o tom, že mám takový strach o moje blízké, že se snažím vše ohlídat. Samozřejmě ale vím, že to není možné.

A proto se ptám, kdy je strach ještě normální a kde už končí jeho přirozená hranice? Ptám se sama sebe a hlavně se ptám. Jak se strach projevuje u vás, jaký je, jak ho prožíváte, o co všechno se bojíte? A pokud se vám stalo něco podobného, jak ten strach zvládáte…?

„Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ —  Elbert Hubbard americký spisovatel, nakladatel, výtvarník a filozof 1856 – 1915

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

RSS
Follow by Email
Instagram