Spolupráce

Když pomoc má své jméno…Klub svobodných matek

Dnes možná trochu netradičně, přesto s velkým potěšením, otevírám bránu pro napsání tohoto článku. Je mi ctí. Se ctí a patřičným obdivem, mi dovolte menší článkovou zmínku o tom, kdo si to se vší skromností opravdu zaslouží. Tím někým s velkým N je KLUB SVOBODNÝCH MATEK.

Tato spolupráce je pro mne spíše takovou chtěnou výzvou. Jak napsat o někom, kdo si zaslouží tolik slov, která přesně vystihnou jeho velikost? Je to vůbec o slovech? Každý je takovým, jakým ho činí jeho skutky. A skutky k jasné skutečnosti, které podniká tato nezisková organizace, jsou nepostradatelné.

Ptáte se, proč jsem se zrovna já rozhodla spolupracovat s KLUBEM SVOBODNÝCH MATEK? Odpověď je nasnadě. Kdo mne zná, tak ví, že sama jsem si touto nelehkou situací prošla. Zůstala jsem sama, kdy jedinou vítanou společností pro mne byly mé dcery. V tu dobu ale ještě velmi malé a plné nechápavých otázek. A protože se nerada vracím k tomuto bolestivému období, přikládám odkaz pro vysvětlení.

Ano, i já jsem byla sama. Byla jsem, nechtěla jsem, musela jsem. Jako ostatních, se ani mne život neptal a nechal mne na všechno bez opěrného partnerského křídla. I já jsem si musela zažít pocit zmaru, obrovského smutku, samoty, nespravedlnosti, odevzdanosti, vzteku. Všeho, co mi nový nechtěný život nabídl.

Každý rodič, který zůstane sám, má za sebou rozdílnou cestu. Tato cesta mu přináší jiný scénář, ale jednu cestu máme všichni stejnou. Je to cesta strachu. Každý z nás se bojí. Bojí se, zda všechno zvládne. Bojí se samoty, své jednotnosti ve výchově, své nejisté nové budoucnosti. A hlavně, bojí se o své děti. Troufám si tvrdit, že strach, který zažívá SVOBODNÝ rodič, je díky jeho sólo provedení více děsivější.

I já se bála. Nechápajíc, proč i já jsem rázem jedna z mnoha samostatně smutnějších. Možná to bylo dobou, která mi nenabídla tolik možností jako má ta dnešní, možná nedostatečná informovanost, nic mi neposkytlo to, co je dnes tak příjemně zřejmé. Že i v této nelehké situaci Vám někdo dokáže podat pomocnou ruku. Zcela nezištně, upřímně a s patřičnou grácií.

KLUB SVOBODNÝCH MATEK. Tři slova, která Vám jednotlivě možná mnoho neřeknou, ale jako pevné písmenné seskupení tvoří silnou základnu pro potřebnou pomoc. A v tomto směru má slovo POMOC obrovský význam.

  • POMOC všem rodičům samoživitelům po celé ČR
  • POMOC dětem celé naší krajiny české
  • POMOC díky bezplatné právní poradně
  • Bezplatná právní POMOC při vymáhání dlužného výživného
  • Materiální POMOC
  • Přímá potřebná finanční POMOC v jednotlivých programech pro děti
  • POMOC díky charitativnímu eshopu, který zaměstnává maminky samoživitelky
  • POMOC v rámci aplikace, která spojuje a seznamuje maminky v okolí
  • POMOC s placením obědů dětem ve školách a školkách
  • POMOC s placením škol v přírodě a letních táborů
  • POMOC s placením kroužků a zájmových aktivit pro děti

Být sám, ale nemuset. Chtít POMOC a mít jí. Toužit seslat svým dětem modré z nebe a následně jim dát alespoň kousek nezapomenutelného obláčku. O trochu více žít a poněkud méně přežívat. Mít strach, ale o něco méně se bát. Věřit, že bude lépe a mít někoho, kdo Vám to potvrdí.

Nezávidím. I přesto, že já takovou možnost neměla, nezávidím. Není totiž co. Život maminek a tatínků samoživitelů není jednoduchý. I díky nedocenitelné pomoci se bolest na duši nezahojí. Ale možná se bude lépe snášet. Jen nemít ten pověstný strach a odvážit se pomoc využít. Není to hanba. Ani Vaše nová cesta nepožádala o svolení nechat Vás stát samotné ve strachu.

Závěrem chci poděkovat. S hlubokou poklonou a respektem děkuji KLUBU SVOBODNÝCH MATEK za práci, kterou pro všechny samostatně hrdě bojující dělá. Za vážnost jejich skutků. Za úsměvy, které dokáže rozdat a rozdává. Za možnosti, díky kterým všem svobodným je o něco lépe. Za veškerou podporu a POMOC, protože i když pomáhat je lidské, tak není samozřejmé. Ale díky Vám je i reálné.

Je mi ctí, DĚKUJI…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

RSS
Follow by Email
Instagram