Do konce roku 2019 zbývá pár dní. Možná je to brzo, ale už teď jsem se rozhodla bilancovat. Jaký ten rok vlastně byl? Ani sama nevím, jak se k němu vyjádřit. Napadá mne slovo jiný. Ano, asi takový byl.
Když se daří
Podařilo se letos vlastně něco? Jak se říká, na všem hledejme něco pozitivního, takže podařilo se. Evička tento rok nastoupila na druhý stupeň základní školy. Musela přestoupit na jinou, protože u nás byla škola pouze do páté třídy.
Moje obavy, jak změnu zvládne, byly absolutně neoprávněné. Evička, SALÁMISTA POHODÁŘ, to dala parádně. Jestli měla jakýkoliv strach, nedala na sobě nic znát. A teď? Prospěch má na vyznamenání a do toho jí podezřívám, že zná téměř celou školu od ředitele až po paní uklízečku. A platí to i naopak.
Danielka to samé. Ve škole se jí i tento rok dařilo a za to jsem ráda. Je v osmé třídě, a vzhledem k pokročilému stádiu puberty, jsem vděčná za každou dobrou známku. Je pravda, že někdy je jak se říká na vraždu, ale asi je to normální. Snažím se tomu věřit.
Takže dařilo se. Každý má někdy dny dobré, i ty horší. Když se ohlédnu zpátky, vidím hodně dnů hezkých, na které si rádi vzpomeneme, ale bohužel tento rok měl dny zlé. Samozřejmě, že to špatné se pamatuje mnohem líp.
A když se nedaří
Rok 2019. Byl pro nás jiný. Byl zlý. Tento rok jsme přišli o dva velmi důležité lidi. Osobnosti, které pro nás tolik znamenali. Členy rodiny. Bylo, a je to stále obrovsky smutné, nespravedlivé a nevratné.
Rok 2019. Vůbec nehleděl na to, kolik toho lidské srdce vydrží. Kolik bolesti unese. Kdy už to stačí. Zastihl nás nepřipravené a bral. Bral úsměvy, bral radost, všechno hezké. Jediné, co nám nemohl vzít, jsou vzpomínky. Už jen ty nám zůstaly.
Rok 2019 se nepodařil. Mohu se na něj dívat ze všech stran, ale způsobil v našem srdci mnoho bolesti. Mnoho slz a trápení. Pro mne a pro mé nejbližší, které miluju na celém světě nejvíc, a to se neodpouští.
Ale alespoň jednu věc mi potvrdil. Že mám kolem sebe rodinu, která je silná. Která drží spolu a pokud je potřeba, podpoří se, pomůže si. Že se o ní mohu kdykoliv opřít a jak tu budu já pro ní, ona tu bude pro mě. V dobrém i ve zlém. A že s její pomocí se dá všechno zvládnout, i když se to někdy zdá být nemožné.
Na jedno se tento rok ještě těším. Že skončí. A budu doufat a věřit, že ten další už bude lepší. Je potřeba si opakovat, že bude líp. Dříve nebo později určitě. Nejsem na to sama, a to je hlavní.
Chci vám všem popřát KRÁSNÉ VÁNOCE, jak se říká bohatého Ježíška, hlavně pohodu a mnoho krásného času stráveného s rodinou. A věřte, že právě ty společné okamžiky jsou na na Vánocích to nejhezčí a nejdůležitější. Protože jsou vaše a nikdo vám je nemůže vzít. Nikdy.
Opakujte si to prosím tak často, jak jen je to možné. A myslete na to nejen o Vánocích, že ne každý má to štěstí prožívat to, co prožíváte vy. Nejde přece o množství a hodnotu dárků, ale o radost a lásku, kterou vidíte v jejich očích. Myslete na rodinu a buďte spolu.
Protože ona tady bude pro vás. Ať už se daří, nebo nedaří… v ROCE 2020
