Nezavírám oči, jsem to já

Vánoční odvětví…alias OBŽERSTVÍ na START

Je klid. Vánoční šílenství máme úspěšně za sebou a nastává období zaslouženého odpočinku. Kdyby jen odpočinku. Taky máte kolikrát pocit, že jen jíte? Nebo je trvalé přejídání součástí odpočinku?

Obžerství, jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Ale nám to evidentně nevadí. Jak jinak si vysvětlit, že téměř každý během Vánoc přibere? Máme pro to omluvu? Máme. Vánoční svátky. Klid, pohoda a odpočinek, to nás chtě nechtě omlouvá.

Přejídám se, přejídáš se, přejídáme se…

Mnoho z nás to zná. I když myslíme na to, jak nepřibrat, Vánoce si o to prakticky říkají. Už v období příprav na ně to nevypadá normálně. Nakupujeme tak, až se zdá, že nastává konec světa a jen trochu nikomu nestačí.

Nemůžeme přece koupit jen jeden druh masa, jednu veku a nebo tři kila brambor. Vždyť jsou přeci Vánoce. Co když nám bude něco chybět. Vydržíme to? Nejspíš nevydržíme, protože má být zavřeno celé 2 dny.

A tady to všechno vzniká. Z počátku musíme vše nakoupit, aby nám nic nechybělo a pak všechno sníst, aby se nic nemuselo vyhazovat. Lehká rovnice, že? Řešení se nabízí, nenakupovat takové množství zdánlivě nenahraditelných věcí. Ale upřímně, málokdo to udělá.

Já jsem se pokusila trochu krotit. Není to sice velký krok pro lidstvo, ale občas se stane, že mám sama ze sebe lepší pocit. Je pravda, že to stojí velké přemáhání. Když do sebe moje rodina tlačí večer podruhé řízek se salátem s výrazem absolutního uspokojení a já přežvýkávám pouze mrkev, mám co dělat, abych si neťukala na čelo.

Říkám si, proč to dělám?! Jsou Vánoce, ono se to jednou nezblázní. Zblázní. Snažím se odpočinek střídat s mapováním celého okolí. Nutno dodat, k nelibosti mých princezen. Ty už ze zásady nasadí výraz nejhlubšího otrávení, protože já je zase někam tahám.

Ač jim vysvětluji horem dolem, že to dělají pro sebe, ony mě obratně ujistí, že to nepotřebují a procházky jim mohou způsobit maximálně lehký šok. V rámci nutné autority, trvám na svém. I když po dalším výšlapu mám dobrý pocit asi jen já a náš pes, tak si opakuji, děláme to pro nás. A trocha pohybu nikdy nikoho nezabila. Spíš naopak.

Žádný recept, ani radu na závěr nemám. Jen to vydržet, ustát a doufat, že ručička na váze nám na konci poděkuje. Já to vyřešila tak, že váhu nemám. Přeci jen jsou svátky klidu a já se nechci stresovat. Je to zbytečné a co je hlavní, ničemu to nepomůže. Do konce období je ještě spousta času.

Protože OBŽERSTVÍ je na STARTU…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

RSS
Follow by Email
Instagram