Ten rok byl zvláštní…Když se dívám zpátky, tak se mi zdá, že jsem vynechala jedno roční období. Léto! Samozřejmě, je to jen obrazně řečeno, období se vynechat nedá, spíš jsem ani nepostřehla, že léto bylo.
Všechno se dělo těžko a pomalu
Jaké bývá léto? Je to bezesporu pro většinu z nás nejoblíbenější část roku. Krásné počasí, dovolené, prázdniny, voda, barvy tohoto překrásného období. Každý ho prožíváme jinak. A já mám pocit, že jsem ho v tomto roce vynechala.
Všechno se dělo pomalu. Pomalu jsme si zvykaly, je to hrozné, ale byla to pravda – zvykat si. Jinak to nešlo. Děsilo mne, kolik věcí je potřeba řešit. Vždy jsme na to byli dva, teď jsem si musela poradit sama. Sama na všechno. Sama na úřady, sama na školu, na školku, na nákupy, sama na práci – sama jsem si musela zvykat.
Přestěhovaly jsme se. Nikam daleko, jen o pár domů, konečně jsme měly svoje soukromí. Konečně? Zlé slovo, ta samota se ještě víc prohloubila. Holky se držely, ale pro mě ty večery byly děsivé. Čas, kdy obě usnuly, nebo se jedna probudila a plakala, to bylo asi nejhorší.
Bylo to dlouhé. V prvních okamžicích jsem musela k doktorovi. Když mi řekl, že pro člověka je nejhorší bolest ztráta blízké osoby, pak různé životní situace, změna bydlení, ztráta zaměstnání, nebo třeba těžká finanční situace, tak to dopadlo tak, že mi předepsal prášky na uklidnění. Nevím, jakou máte zkušenost, ale mně zdaleka nepomohly. Když jsem se ráno nemohla pořádně probudit a během dne fungovat, tak řešení bylo logické, po pár dnech jsem je raději přestala užívat.
Čas nejen léčí, ale i pomáhá
Naštěstí jsem nebyla zase až tak sama. Měla jsem a mám skvělou rodinu, která mě podržela a hlavně jsem vedle sebe měla a mám moje holky. Vždy, když jsem si myslela že už nemůžu, že už se mi nechce, stačilo se podívat na ně, a to byl ten motor, proč to prostě půjde. Půjde to pomalu, ale zvládneme to. Jejich usměvavé tváře, jejich radost z maličkostí, odhodlanost, pokroky, to bylo to hlavní.
Ten první rok byl dlouhý, těžký a utíkal hrozivě pomalu. Ale utekl, odešel, byl pryč. Pak už jsme to zvládaly lépe, zvykly jsme si. Přišla jsem o to nejcennější, ale něco jsem se naučila. Léto je krásná etapa roku, vždyť v létě toho zažíváme nejvíce. Že podzim, i když povětšinou chmurný, je díky všem těm barvám kouzlem přírody. Zima, jak se říká , bývá dlouhá. Ale uteče, a pokud je zima bílá, pohled na tu čistotu stojí za to. A jaro? Přeci na jaře všechno ožívá, kvete, probouzí se k životu. Jaro je z každého pohledu nádherné.
Teď už i pro nás…
